Michal Rejžo Pavlík: Básník ze západu

Michal Rejžo Pavlík: Básník ze západu
Michal Rejžo Pavlík: Básník ze západu
HRADEC KRÁLOVÉ - Mladý spisovatel narozený v Mariánských Lázních zaujal před rokem vydanou knihou s kontroverzním názvem Kurvy nepláčou… Ke knize si navrhl i vlastní obálku. Kromě toho vede v západních Čechách své přírodní divadlo. A již čtvrtým rokem ho můžeme potkávat také v Hradci Králové, kam na čas přesídlil za studiem na místní univerzitu.

Jak se to stane, že se člověk ze západu Čech ocitne v Hradci Králové?

Stane se to jednoduše. (smích) U mě to byla nejvíc asi skrytá touha odjet někam úplně jinam, někam, kde jsem ještě vůbec nikoho neznal… A tou oblastí pro mě byly právě východní Čechy. Je to sice trochu dálka, ale určitě toho ani zpětně nelituju, protože jsem za ty čtyři roky poznal v Hradci a v Pardubicích tolik úžasných lidí, které bych jinak třeba nikdy nepoznal… A i pět hodin ve vlaku má své výhody, člověk udělá tolik práce, ke které se doma jinak nedonutí, nebo se cestou aspoň dobře prospí… Já se přiznám, že jsem rád na cestách a tenhle životní styl mi momentálně naprosto vyhovuje. Pořád přejíždím mezi Hradcem, Prahou a západem a baví mě to, protože když někde zůstanu dlouho dobu, tak mě to místo začne nudit. Takhle mě to nestihne nudit nikde.

Čím vás Hradec za těch pár roků zaujal?

Zaujal? No… Přímo Hradec mě ani zas až tak nezaujal. (smích) Hlavně ta rovina všude okolo člověka zvyklého lézt neustále někde po kopcích úplně neuspokojuje. Jsem v Hradci rád hlavně kvůli těm lidem, se kterými tam jsem, jinak jestli mě něco zaujalo přímo na městě, to nevím… Mám rád večerní trolejbusy na Novém Hradci, tam se šplhají do kopečka trochu jako v Mariánkách. (smích) A celkově tam kolem toho Nového Hradce je to asi nejkrásnější oblast v Hradci, tam se mi to líbí. Tak jestli mě to někde z Hradce zaujalo, tak tam. Když nemám co dělat, právě tam se chodím proběhnout.

Vaše próza se odehrává v západočeském pohraničí, tedy v oblasti, odkud pocházíte. Je podle vás ta oblast něčím specifická?

Samozřejmě, že má svá specifika, to ale asi každý kraj. Každopádně západočeské pohraničí patří k oblastem s nejřidším osídlením v České republice. Zatímco lidé tady z Hradce, z Pardubic, jsou hrdí na svá města, ze západu chtějí akorát všichni utéct pryč, chybí tady ta historická sounáležitost s tím krajem a je to poznat dodneška. Když chodíte po signálkách v pohraničních horách, jdete kilometry a nepotkáte ani nohu. Že se by se vám tohle stalo třeba na Hradecku, je pravděpodobnost dost malá.

Název knihy by mohl někomu připadat provokativní. Proč jste ho zvolil?

Neřekl bych, že jsem ho zvolil, ten název ke mně prostě přišel. Vznikl z jediného pocitu a pamatuju si i přesně tu atmosféru - šel jsem na podzim v noci po ulici, pršelo, nikde nikdo, přecházel jsem křižovatku a tam mě napadl. A ten pocit, ze kterého ten název vznikl, mi dokonale korespondoval s náladou toho textu, proto jsem ho tak pojmenoval. Je pravda, že někdo si třeba jen kvůli tomu názvu knížku nepřečte, ale já píšu proto, že chci psát, stejně jako někdo namaluje obraz, protože ho chce namalovat, a nepřemýšlím nad tím, jak to budou přijímat ostatní.

Jak se mladý člověk jako vy dostane k psaní?

To prostě přijde samo. Píšu proto, že momentálně mám tu potřebu něco psát a nějak tím reflektovat svět, ale třeba mě to časem přestane bavit a budu mít potřebu dělat zase něco jiného, kdo ví.

Můžeme se těšit na něco dalšího?

Teď už snad můžu prozradit, že v edičním plánu na příští rok je nová knížka, čili těšit se můžete, je ale zase samozřejmě o něčem jiném, takže otázka je, jak vás zaujme. Minimálně obálka se vám ale určitě bude líbit, protože tu mi namalovala Jarmila Krynická, plzeňská malířka, a už ji mám doma a je krásná. Naprosto dokonale vystihla atmosféru toho textu, takže nadále udržím svou představu o knize, že obálka má korespondovat s obsahem a naopak, prostě že kniha má působit jako umělecké dílo jako celek, když ji držíte v ruce.

KURVY NEPLÁČOU…

Próza se odehrává v současnosti v západočeském pohraničí, reflektuje zdejší krajinu, avšak příběhy, které prožívají hlavní postavy, by se mohly odehrát stejně i kdekoliv jinde. Ve dvou paralelních liniích sledujeme jednak příběh patnáctiletých gymnazistů, jednak generace jejich prarodičů a ukazuje se, jak k sobě nakonec dokážou mít tyto dvě generace v lecčems blízko. Příběh je o volnosti, o střetávání hodnot, o vztahu k domovu a lidem, kteří ho tvoří, a o spravedlnosti, která by měla být všem měřena stejným metrem.

O KNIZE NAPSALI:

Mladý autor ve své próze nahlíží do západočeského pohraničí, kraje, který po odsunu německého obyvatelstva zůstal jakoby odstrčen od zbytku republiky. Neobyčejně talentovaná próza, která nabízí autentický pohled na porevoluční dobu očima dospívající generace, zasazený navíc do „oblasti mimo všechno", která se musí pořád ještě povyrovnávat s posledními dějinnými zvraty. Pro doplnění pohledu na ožehavé problémy současnosti četbu knihy vřele doporučuji.  (Jiří Brixl, Praha-Libuš )

Obálka knihy Kurvy nepláčou…
Obálka knihy Kurvy nepláčou…



















Obálka knihy Kurvy nepláčou…
Zdroj: Královéhradecké noviny/Bea Novotná
24.11.2013 17:38:16
prof.im
POČASÍ
AKTUÁLNÍ AKCE V KRAJI
Načítám data...
Další akce v Královehradeckém kraji

Informuji.cz = Akce a kultura v ČR
NABÍDKY PRÁCE


Více na stránce Nabídka práce Nechanice serveru kurzy.cz.





Více na stránce Hypotéky serveru kurzy.cz.




Více na stránce Vybrali jsme serveru kurzy.cz.




Více na stránce Daně a účetnictví serveru kurzy.cz.


Královéhradecké noviny

Zpravodajství

Města

.




© 2013 - 2017 Královéhradecké noviny
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one